Musí mít zaměstnanec zvláštní odbornou způsobilost k obsluze elektrických kotlů ?

Otázka:

Musí mít náš zaměstnanec zvláštní odbornou způsobilost k obsluze a údržbě elektrických ohřívačů vody nebo postačí jen prokazatelné seznámení s návodem k obsluze?

Odpověď:

Podle § 11 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), platí, že zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci mohou pracovat, vykonávat samostatně činnosti a samostatně obsluhovat technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy. Vyhrazená elektrická zařízení definuje § 2 vyhlášky č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, jako zařízení pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie, nebo zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny. V podstatě to jsou elektrické instalace v budovách nebo na ně připojovaná technická zařízení (strojní zařízení, zdvíhací zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů), ale také veškerá elektrická zařízení v energetice, vedení všeho druhu, rozvodny vn,vvn a zvn.

Elektrický ohřívač vody tedy není vyhrazené elektrické zařízení, který by mohla obsluhovat pouze zvlášť odborně způsobilá osoba, ale je to stroj, na který se vztahuje § 4 odst. 1 písm. c), zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) – zaměstnavatelé jsou povinni zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Proto je třeba v praxi rozlišovat obsluhu takového zařízení a provádění preventivní údržby. Pro obsluhu tohoto zařízení, aby pracovník byl pracovníkem seznámeným nebo pracovníkem poučeným podle vyhlášky č. 50/1978 Sb.,o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. Doporučuji, abyste obsluhu poučili podle § 4 citované vyhlášky. Pracovníci poučení jsou ti, kteří byli organizací v rozsahu své činnosti seznámeni s předpisy pro činnost na elektrických zařízeních, školeni v této činnosti, upozorněni na možné ohrožení elektrickými zařízeními a kteří zároveň byli seznámeni s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem, což je v praxi také velice důležité.

Jiná je však otázka revizí a kontrol. Pokud jde o lhůty kontrol, je nutno připomenout nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. To v § 3 odst. 1 definuje minimální požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením. Z daného hlediska je nejdůležitější § 4, jenž stanoví

„(1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

(2)Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.“

Tím ale zákonodárce nestanovil lhůty revizí, natož údržby nebo dokonce, kdo tyto činnosti má, popřípadě smí vykonávat. Stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprava rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání je povinností zaměstnavatele. Tato povinnost vyplývá z § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

„Zaměstnavatel při plnění zákonné povinnosti zajistí

a) stanovení termínů, lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukce technického vybavení pracoviště, včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení, s ohledem na jejich provedení, doporučení výrobce a způsob používání, požadavky na pracoviště, rizikové faktory způsobující zhoršení technického stavu pracovních a výrobních prostředků a zařízení a v souladu s výsledky předcházejících kontrol, zkoušek či revizí, po dobu provozu a používání pracoviště,

b) dodržování termínů a lhůt pro provádění činností uvedených v písmenu a) a určí osobu, jejíž povinností je zajistit jejich provádění,

c) aby stanovené termíny, lhůty a rozsah činností uvedených v písmenu a) a kontrolní a revizní záznamy, hlášení údajů o stavu zařízení získávaná například ze snímačů a čidel, byly vedeny způsobem, který umožní uchovávání a využívání údajů po stanovenou dobu v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.“